Na sklonku léta se o slovo opět přihlásila malá kopaná. Heimat se jako již tradičně na sezónu připravoval individuálně, vyjma červencového turnaje v Hladkých Životicích se k žádnému oficiálnímu tréninku nesešel. Hned v prvním kole jsme před sebou měli těžký úkol a sice zopakovat proti stejným soupeřům devítibodový zisk z jarní části. Kromě Páry (U.S. Worker) a Jarušky (family) jsme byli komplet. Proti Juventusu jsme začali zostra, kromě střeleckých pokusů Kahyho s Beranem, jakož i Koudym polapaných šancí se do statistik zapsal Homer, který poté, co poslal Babku do … dostal žlutou kartu. V samotném závěru poločasu však po nenápadné akci a z rohu hřiště od Berana směřující nahrávce před branku se prosadil Radek – 1:0. Když na začátku druhé půle Babkins rozehrál roh a Chrasťa svým pozadím nasměroval míč do sítě vypadalo to s Juve zle nedobře. Bohužel my jsme potom opět vyklidili pole a nechali soupeře hrát. Bohužel hrát je nechal i rozhodčí, který přehlédl evidentní ruku, obrana přestala hrát v domnění, že to by viděl i slepý, ale dobrý sudí ještě žije a bylo to už jen 2:1. Náš systém založený na odkopech typu kdo dál však tentokrát nevydržel, necelých pět minut před koncem se v šestce k míči dostal hráč Juve, který dal míči nevídanou trajektorii a slabou střelou našel skulinu mezi Chrasťovými nohami, tyčí branky a chytajícím Koudym, který již nestihl úspěšně zasáhnout. Nakonec jsme se tedy rozešli smírně 2:2. V zápase proti Liškám z Foxu jsme si věřili, možná až moc. Začali jsme šancí 3 na 1, bohužel bez chybějícího zakončení, soupeř však do půle kontroval dvěma šancemi, které s přehledem likvidoval Koudy. Poločas tak skončil bez branek. V druhé půli místo abychom soupeře přitlačili, jsme začali chybovat. První tři šance ještě brankou neskončily, tlak Foxů však pokračoval. My jsme se zmohli na Beranovu střelu vedle a Radkovou slabou ránu z nůše. Ani napočtvrté neuhodilo, Fox zahodil neskutečnou tutovku, my jsme však na tuto skutečnost nezareagovali a následně po hrubé chybě Homera inkasovali- 0:1. Homer si vysloužil za kecy žlutou kartu, nutno ovšem uznat, že rozhodčí Šimon si kritiku nezasloužil, nemůže přece zato, že ho neučili číst a nezná tudíž pravidla. Škoda, že nedošlo na avizovanou ruční konfrontaci mezi oběma aktéry, leč v tomto nerovném zápase by asi Homer nebyl favoritem. Po další hrubé chybě rozhodčího svůj názor vyjádřil i kapitán Chrasťa a za svůj uznalý potlesk byl odměněn rovněž žlutým kartónkem. Málem bych zapomněl zmínit, že mezitím již Fox přidal druhý gól a taktickou hrou (brutální zdržování) si náskok udržel. Nutno říci, že vzhledem k průběhu zápasu jsme mohli být za porážku 0:2 spokojeni, neboť jsme hráli pod psa. Proti Evertonu jsme hru zlepšili, leč hned na začátku při nás stálo štěstí – střela z kopačky soupeře se odrazila od obou tyčí a zamířila zpátky do hry, prvotní nástup jsme však odrazili a sami se zapojili do útoku. Homer nejprve neprocedil klubko hráčů, pak neskutečným zákrokem brankář Evertonu vytáhl z vinklu střelu Kahyho, Radek mířil těsně nad, Beran mířil jen do brankáře, neprosadil se ani znovu Kahy ani Babka. I po poločase jsme do Evertonu bušili, Homer, 2x Beran – z toho jedna rána k tyči – brankář znovu na místě, přes drtivý tlak nám to tam nespadlo, naopak jsme mohli být rádi, že proti nám nebyla nařízena penalta za nastřelenou ruku v šestce, rozhodčí však už evidentně neměl odvahu nic podobného zkoušet, neboť by taky mohl být lynčován. Po remíze 0:0 jsme tak ztratili další dva bodíky a celkově klesli na 4. místo. Beran svou přihrávkou konečně dosáhl na třístý bod, ale střelecky to stále vázne – asi by místo gymnastiky měl trénovat střelbu. Dobře zachytal Koudy, který aktuálně vede bodování brankářů, naopak z čela střelecké tabulky se pomalu začíná vytrácet Kahy. Ten však s přehledem vede letošní heimatské bodování – 9+4, před Chrasťou 3+3 a duem Šulos – Beran 2+2, Pára 1+3.

První zářijový víkend se rozběhla již čtvrtfinálová část poháru, ve které nám byl za soupeř určen štramberský Orel. Bohužel v den zápasu asi hodinu před začátkem začaly přicházet omluvenky a nakonec jsme byli rádi, že jsme se vůbec slezli. Koudymu prý vyhlásili poplach, Radek se omluvil pro bolest v zádech, Kahy přišel až půl hodiny po zápase s tím, že něco měl, nutno připočíst workholika Páru (USA), naštěstí dostal KVOPa Jaruška, byť byl nucen hlídat svého neposedného syna. Do branky tak šel Chrasťa, v obraně působilo duo Homer-Jára a na postech útočníků pak Babka a Beran. Oproti tomu Orlíků bylo jako much a nevypadalo to dvakrát příznivě. Hned od začátku se do nás soupeř zakousl a brzy se ujal vedení, když z těsné blízkosti obstřelil střelou po zemi útočník Orlů Chrasťu. Ten se pak sice vyznamenal, když další tutovku zlikvidoval, ale za chvíli se už musel červenat, neboť byl nachytán na švestkách a podcenil střelu způlky hřiště, která doplachtila až do sítě. Do poločasu pak přidal Orel ještě jednu branku, zato my jsme se nezmohli takřka na nic. V poločase se v brance vystřídal Homer s Chrasťou, k tomu jsme přidali na nasazení a obuli se do toho, za což nám byl odměnou gól na 1:3, když Jára dorazil Beranovu střelu za bezmocného brankáře soupeře. Bohužel pak v době začínajícího náporu nás srazila čtvrtá branka následující po předchozím neodpískaném faulu, konečnou podobu výsledku pak dal Beran, který zvýšil vlastencem na 1:5 pro Orly. Prohráli jsme naprosto zaslouženě, byť Orli nepředváděli žádný úchvatný výkon, ale prostě hrát 50 minut bez střídání dá zabrat i jiným atletům než nám. Osobně se domnívám, že v plné síle bychom byli schopni přes Orly přejít dál.

Hned týden nato pokračovala liga, tentokrát jsme měli změřit síly s Perunem a Tangem, když ještě v předvečer padaly silná slova o prakticky jistém bodovém zisku zejména ve vztahu k zápasu s Perunem. Bohužel se ukázalo, že ráno je skutečně moudřejší večera. Opět totiž vyvstal problém se sestavou. Američan Pára, jakož i svatebčan Homer byli řádně a včas omluveni, Koudy se omluvil telefonicky během předchozího večera z důvodu ostrahy letiště v Ruzyni, Radek pak ráno přes Kahyho vzkázal, že kvůli problémům se zády nepřijde, po naléhavém telefonátu však nakonec přece jen přišel, ovšem Babkovo zasívání obilí (nebo už zadělávání těsta ??) jako omluvu přijmout přes veškeré polehčující okolnosti (třicítka na krku je určitě pádný argument) nejde. Ještě necelých pět minut před začátkem našeho úvodního zápasu jsme byli 2 (slovy dva), pak se ale objevil Kahy, do branky jsme nakonec přemluvili po noční šichtě příchozího svátečně oblečeného Prda, v minutě úplně poslední přišel Jára a my jsme tak mohli do utkání přece jenom nastoupit. Ač jsme byli po většinu zápasu lepší, rozhodně to nebyla žádná procházka růžovým sadem a jelikož jsme svoji převahy nedokázali využít, potrestal nás soupeř úvodní brankou, to když v poslední minutě poločasu Beran na pozici posledního trestuhodně ztratil míč a nechal jít osamocenou dvojici útočících hráčů na bezmocného Prda – 0:1. Do druhé půle jsme tak potřebovali zvýšit naši produktivitu a hned po dvou minutách vyrovnal Jára (as. Kahy), leč tato branka byla v zápase poslední. Přes trvající tlak a řadu střel mířících vedle nebo zlikvidovaných nepřesvědčivým brankářem Perunu jsme se již neprosadili, nepomohl ani příchod Radka, který v druhé půlce naskočil do hry, ani občasné Prdovy průniky z pozice brankáře. S ohledem na průběh zápasu jsme tak dva body ztratili, ale na druhou stranu vzhledem k reálně hrozící kontumaci též jeden získali. Do druhého zápasu se do branky postavil Jára a Prd ve výpůjčené výstroji šel hrát. To se ukázalo jako velmi dobrý tah, neboť už po dvou minutách jej našla Beranova přihrávka a Prd v sólíčku obešel brankáře Tanga skóroval. Za chvíli mohl přidat i další branku, Chrasťovu kolmici dopředu však nasměroval pouze do brankové konstrukce. Zápasu jsme jasně dominovali a tápající Tango dál poměrně lehce přehrávali. Po 12 minutách se prosadil po krásné akci na jeden dotek a finální Prdově nahrávce Kahy, bohužel pak jsme opět prospali konec poločasu a v jeho poslední minutě po ztrátě míče inkasovali střelou ze střední vzdálenosti 1:2. V druhém poločase jsme však nadále tvrdili muziku a přidali i další branky, nejprve se opět prosadil Kahy po další asistenci by Prd (heimatská jubilejní 700. asistence), poté Kahy zazdil další šanci a propásl příležitost zaznamenat hattrick, nevalně se vedlo v další šanci i Chrasťovi, pak nás sice Tango málem zaskočilo , ale střela skončila jen na tyči a poslední slovo jsme tak měli opět my, konkrétně Beran, který v situaci tři sami na brankáře nemohl nedat – přihrávka před odkrytou branku opět nesla Prdovo razítko – 4:1.

Zisk čtyř bodů nás tak nadále udržel v horní polovině tabulky nadostřel postupovým místům (momentálně třetí, ale z více odehranými zápasy než mužstva za námi), uvidíme však jak se bude dál vyvíjet otázka hráčských absencí, neboť situace se pomalu stává kritickou. Za situace, kdy jsme rádi, že se vůbec sejdeme je pak otázkou, zda má cenu takhle dál pokračovat. Z jednotlivců nutno vyzvednout výkon Prda(po noční!!), který si za jeden zápas v poli připsal hned 4 body za 1 gól a tři asistence, střelecky se probudil Kahy, který dvěma góly navázal na své úspěchy z jara a nadále atakuje čelo tabulky střelců. Rovněž obrana zahrála solidně, dvě inkasované branky jdou na vrub snížené koncentraci v závěrech poločasů obou utkání a s tím souvisejícími chybami.

V dalším turnaji se už měl lámat chleba, hrálo se o setrvání na postupových příčkách. Bohužel opět jsme se potýkali s vysokou absencí – tentokrát chyběli Koudy, který si stále plní služební povinnosti, Jaruška (no comment), Kahy (Deutsche arbeiter) a Babka (stejně jako minule prostě nepřišel). Naopak ze států se vrátil Pára, momentální svobody využil i Chromec, který nás přišel posílit. Do branky se vehementně protlačil Buffon (Homer), který již v předvečer zápasů avizoval, že si věří na minimálně dva šatouty ve třech zápasech. Proti DT jsme zahájili zostra a dostali soupeře pod tlak – nabuzený Chromec pálil jako u Verdunu a jeho dvě střely ze střední vzdálenosti hostujícího bránkáře notně protáhly. V tlaku jsme pokračovali, střelecky to zkoušel Beran a po něm Chrasťa, DT zahrozil pouze jednou, ale Buffon byl na místě. Druhá půle nás však nezastihla v ideálním rozpoložení, začali jsme chybovat (překvapivě i ti nejzkušenější) a soupeř trestal. Nejprve se střelou z úhlu ujal vedení, poté ránou do šibeny zvýšil na 2:0 – obě střely šly do slabšího místa našeho brankáře a sice nad vyrážečku. Poté jsme opět převzali otěže zápasu do svých rukou a náš tlak sílil, bohužel současná produktivita je naprosto mizerná – v brejku 2 na 1 se neprosadil Beran, pak nebezpečně pálil Chromec a nakonec v dobré pozici trefil Chrasťa jen hráče vykrývajícího prostor branky za již překonaným brankářem. Nakonec se přece jen urodilo, když nevídanou střelou z úhlu se prosadil Radek (as. Beran), bohužel hned vzápětí byl konec a my tak prohráli 1:2. Proti Realu jsme se opět trápili s koncovkou, Pára mířil jen do tyče, Chromec sám před brankou zakončení nezvládl, Radek mířil jen mimo, utěšenou střelou se prezentoval Beran, leč opět bez výsledku. Prezentovali jsme se tentokrát častější střelbou, jíž měl nasvědomí zejména Chromec. První půle skončila bez branek za naší stálé převahy, v druhé půlce jsme opět Real přehrávali a z této převahy jsme vytěžili branku. Po Párově nahrávce z 15 metrů napřáhl Chromec, který vymetl pavoučky z horního koutu branky 1:0. Z dalších příležitostí se už nic neurodilo, prázdnou branku netrefil z půlky hřiště střelecky ustrnulý Beran, naopak Buffon v brance dělal čest svému jménu a udržel čisté konto. Před posledním zápasem s Antabusem nás nechal na holičkách Chromec a my tak zůstali bez možnosti střídání. Přesto, že nás Antabus nijak nepřehrával, dokonce se domnívám, že jsme byli lepší, dostal se Antabus do dvoubrankového vedení. Pak sice snížil Chrasťa, který po Párou nastřelené tyči dopravil míč do sítě – 1:2, ale ještě do poločasu přidali Antabusi do Buffonovy branky další zásah – 1:3. V druhé půli zavelel k obratu opět Chrasťa, který si sběhl na Párův roh a snížil na 2:3. Antabus nepředváděl bůhvíjakou hru, v podstatě stačilo krýt jednoho chlapa, jinak byli víceméně bezbranní, v době, kdy jsme však měli hru pod kontrolou a snažili se o vyrovnání přišlo nepochopitelné Homerovo extempore, které rozhodčí ocenil nejprve žlutou a poté červenou kartou. Do konce zbývalo cca 7 minut a jelikož my neměli nikoho na střídání, museli jsme celý zbytek zápasu dohrávat ve třech. Do branky šel Chrasťa, který bohužel ještě dvakrát inkasoval a my prohráli 2:5. Prohra mrzí o to víc, že i ve třech se dalo s Antabusem hrát. Zisk tří bodů (respektive ztráta šesti) nás tak pravděpodobně sesadí na místa blíže středu tabulky (překvapivě došlo naopak k posunu na druhé místo), další kolo pauzírujeme a hrát tak budeme až poslední kolo koncem října – otázkou ovšem zůstavá, jestli se vůbec sejdeme. Homera čeká disciplinární trest (2 zápasy) a pokud to bude s účastí ostatních stejné jako v celé jarní části, reálně nám hrozí kontumace. Kolo se povedlo střelecky Chrasťovi – 2 branky, jako asistent se pak uvedl Pára se třemi nahrávkami, bohužel nás stále trápí prachmizerná produktivita, neboť 4 branky ze tří zápasů jsou žalostně málo, šancí bylo minimálně na branek deset.

Čtvrté kolo jsme pauzírovali a i když v něm došlo k několika překvapivým výsledkům a ztrátám mužstev bezprostředně bojujících o čelo a postup do I. ligy, leč i tak jsme klesli na až na 5. místo. Před posledním kolem jsme tak měli už jen víceméně teoretickou možnost obsadit jednu z postupových pozic honorovanou taktéž finanční odměnou. Opět jsme měli velké problémy se sestavou a to i přesto, že jsme nasadili do hry Prda. Tradičně se nedostavil Babka (garančka auta skutečně jindy udělat nešla), Koudy už se ani neohlásil proč nemůže, Pára se aspoň dopředu a včas omluvil, Jaruška měl asi opět napilno a Homer musel nuceně pauzírovat kvůli stopce za červenou kartu. Sešli jsme se tak jako na podzim tradičně v počtu 5, do branky zamířil Chrasťa, ostatní měli lákavou vyhlídku, že nebudou moci vystřídat. Již před našimi zápasy se díky klopýtnutím Juve a Evertonu znovu objevila možnost vejít se mezi postupovou trojici, podmínkou byl ovšem plný bodový zisk. Nejprve na nás čekal zápas proti suverénu ligy mužstvu HošoNošo. Po bezbrankovém poločase, za který nutno pochválit obranný val, který nepřipustil žádné přímé ohrožení naší branky, jsme v druhé půli zaskočili lídra hned v úvodu, když se prosadil Beran, který za chvíli přidal i druhou branku (asistence Radek a Kahy). Pak se HošoNošo vzpamatovalo a pustilo se víc do útočení, z jednoho přečíslení snadno snížili – 2:1. Poté zamířil do brány vyčerpaný Prd a odpočatý Chrasťa se mohl hned vzápětí zapsat mezi střelce, leč jeho snaha skončila jen na tyči, závěrečný účet pak napsal Beran, který opět po Radkově nahrávce zkompletoval hattrick – 3:1. Jedinou kaňkou na skvělém výkonu byly jen dvě docela přísně udělené žluté karty pro Kahyho a Prda. Bez odpočinku jsme se pak střetli s nevyzpytatelnou Squadrou. Tentokrát jsme od samotného začátku nenechali nic na pochybách a brzy se ujali vedení – po Kahyho nahrávce před bránu se angličanem o tyč trefil Prd. Pak těsně za středovou čárou byl odpískán faul v náš prospěch, k míči se postavil Radek a nachytal brankáře soupeře na hruškách – 0:2. I v druhém poločase jsme kontrolovali hru a přidávali další branky, nejprve si Kahy vybojoval míč a sám zvýšil na 3:0, na posledních 5 minut opět do branky zamířil Prd, který na rozdíl od Chrasti měl pár ošemetných zákroků, leč Squadra se gólově neprosadila, na konečných 4:0 upravil Kahy (as. Beran). Jelikož v odpoledním programu poztrácel překvapivě body s posledními týmy i s náš dvojnásobný přemožitel Antabus, vybojovali jsme tak konečné druhé místo. Výkon se mi tentokrát bude hodnotit výrazně lépe než v minulých kolech a to nejen vzhledem k zisku plného počtu bodů, ale hlavně díky předvedené hře. Konečně se začalo dařit střelecky – jak některým jednotlivcům – Beran, tak mužstvu jako celku, naopak v obranné fázi vyjma dvou tří momentů to bylo stoprocentní, což s ohledem na nemožnost střídání a s tím související úbytek sil, celkový kladný dojem ještě zvyšuje. Je však otázkou, zda budeme první ligu hrát, většina se kloní k tomu, zůstat v lize druhé, což i s ohledem na vysokou míru absence je pochopitelné. Všechny ligové zápasy (20) totiž odehrál jediný Chrasťa, v jednom chyběl Radek a Beran, ve třech Kahy a čtyřech (i díky dvěma zápasům stop) Homer. Ostatní hráči již pauzírovali velice často a je s podivem, že jsme vůbec všechny zápasy odehráli. Pokud jde o tradiční statistiku – jednoznačně kraloval Kahy 13+7, díky mohutnému závěru se na druhé místo protlačil Beran 6+5, třetí pak skončil Chrasťa 5+3, za ním sedmiboví Pára 1+6 a Radek 3+4, 5 bodů ve 4 zápasech si připsal i Prd 2+3. Nutno vyzdvihnout i nízký počet obdržených gólů, přičemž v sedmi případech udrželi brankáři Heimatu šatout.