25. ledna jsme sehráli kvalifikaci Ámos Cupu 2003. V sestavě od ligy značně odlišné (za nepřítomné Broňu,Prda, Tuče či Chromce alternovali Chrasťa, Spido,Ruda) jsme chtěli uspět a nalosovaní bylo poměrně přijatelné. Hrálo se 1x 25 minut, ve čtyřčlenných skupinách, postupovali první dva a nejlepší tým z třetích míst. Na úvod jsme vyfasovali nevyzpytatelný Everton, který stavěl na dobrém brankáři, kterého jsme dlouho nemohli překonat. Až v 16. minutě dobře chytající Koudy vyhodil přes celé, našel Berana a ten konečně protrhl střeleckou smůlu - 1:0. Když za dvě minuty přidal po Beranově asistenci druhou branku Kahy, zdálo se že nebude s postupem žádný problém. Ale v 21. minutě soupeř snadno snížil a poslední čtyři minuty jsme zuby nehty bránili těsný náskok. Hned poté jsme narazili na favorizovaný Šankar, který využil naší únavy a trestal. Už ve třetí minutě se ujal vedení, v 9. pak po trestném kopu a následné dorážce zblízka to bylo už 0:2. Na konečných 3:0 zvyšoval nádherným padáčkem nejlepší hráč soupeře - Cachy. I my jsme měli několik šancí, tu největší zazdil v poslední minutě Chrasťa. Během čekání na poslední zápas Everton porazil D.T. a poté bohužel překvapivě po jasné převaze Šankaru se štěstím porazil i je a situace se rázem stala kritickou. Na postup ze skupiny již nestačila remíza ani těsné vítězství, ale výhra o 4 branky. Na D.T. jsme tak spustili z ostra, od první minuty jsme měli převahu a kupodivu i dost šancí, ale na našich kopačkách nebylo dost klidu. Když to nakonec do branky spadlo - v 18. minutě Luky (asist. Beran), nebylo už moc času. Navíc když hned po rozehrání D.T. vyrovnalo. Ale náš tlak byl už místy drtivý, D.T. nestačilo a jen odkopávalo míč na naší půlku. Ve 20. minutě tak po Kahyho nahrávce upravil Beran na 2:1(jubilejní třístý gól v hale) a v 22. minutě po Koudyho výhozu se Rudova přihrávka na Chrasťu odrazila od obránce do sítě - 3:1. V té chvíli jsme potřebovali už jen dvě branky, ale nebylo nám souzeno. Z několika dalších střel se už žádná neujala a tak jsme skončili ve skupině až třetí a museli čekat na výsledky dalších skupin. Nakonec však 6 bodů bohatě stačilo, v ostatních skupinách získali třetí maximálně 4 body a my postupujeme. Navíc naše skupina je relativně slabší - (my, Gangsters, Elán , Everton, Křen Frenštát) než druhá - (Šankar, Orel, Tango, Seliko a obhájce - Viagra). Z pětičlenných skupin postupují první čtyři do čtvrtfinále, hraje se 8. února od osmi ráno.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přes menší problémy se sestavou (oproti minule nebyl Peťa a Spido) jsme se nás sešlo dost (nově Broňa, Radek a Prd). Náš cíl byl jasný - postoupit ze skupiny a pak se poprat o semifinále. První zápas proti Křenu Frenštát jsme však nezačali dobře , už ve druhé minutě jsme inkasovali. Od páté minuty jsme však převzali veškerou iniciativu a tlačili se do šancí - Beran trefil jen tyč, Prd v dobré pozici těsně vedle a stejně se vedlo i Lukymu. Až v 11. minutě přišla ke slovu pověstná Kahyho rána - trestný kop z nějakých 11 metrů skončil s lehkou tečí v šibenici - 1:1. Poté dostal Ruda žlutou za taktický faul při přečíslení, minutu před koncem pak protlačil míč Prd na Kahyho a ten se zblízka prosadil - 2:1. Druhý zápas proti Elánu jsme tentokrát začali lépe. Po Lukášově nahrávce překvapil Čuriho v brance Elánu střelou zdálky nahoru Broňa - 1:0. Bohužel hned za minutu bylo vyrovnáno a po smolné brance v 11. minutě jsme prohráli 1:2. Třetí zápas proti pomalu se rozehřívacím Gangsterům nám nevyšel. Ve čtvrté minutě to bylo 0:1, v desáté se pak příliš vytažený Luky nestihl vrátit a bylo to 0:2. V samotném závěru pak brankář Gangsterů Štěpy rozehrál aut přímo na Berana a ten úplně sám na 6 metrech netrefil prázdnou bránu. Po tomto zápase odešel Ruda. Díky vývoji v naší skupině jsme už před posledním zápasem věděli že postupujeme a mohli si vybrat koho do čtvrtfinále - buď Šankar (ze třetího) nebo Viagru (ze čtvrtého místa). Proti nám hrající Everton neměl na vybranou, pokud chtěl postoupit musel vyhrát. V sedmé minutě se konečně prosadil kapitán - Beran, když kolem lajny prošel přes celé hřiště a přesně zakončil. Za minutu jsme vedli už 2:0 - opět se prosadila dvojka Prd - Kahy, který po vyťukání obrany dal už třetí branku a zaútočil na korunu nejlepšího střelce. V 10. minutě se však Chrasťa nedokázal včas odkopnout míč do bezpečí a bylo 1:2. Když ve 12. minutě po trestném kopu nepokryl Beran naběhnuvšiho hráče - bylo vyrovnáno. My jsme však chtěli raději hrát proti Šankaru než proti Viagře, takže už jsme Everton do ničeho nepustili, naopak Kahy ještě trefil tyč a my udrželi remízu. Díky nám tak postoupil ze čtvrtého místa Křen. Skupiny dopadly podle očekavání, A vyhrála Viagra před Šankarem, třetí místo si takticky zajistil Orel a čtvrté bylo Seliko , beznadějně poslední skončilo Tango. U nás vyhrál Elán před Gangsterama, třetí jsme byli my a čtvrtí jak už jsem avizoval Křen, pátý s jedním bodem skončil Everton. Čtvrtfinále začalo velkým překvapením - odepisovaný Křen zaskočil Vigru, která třikrát vedla, ale nakonec po výsledku 3:3 prohrála na penalty. Ve druhém zápase narazil Orel na Gangstery, kteří doplatili na přílišnou tvrdost a již brzy měli pět faulů. Gangsteři bojovali, čtyři minuty před koncem vyrovnali na 1:1, bohužel pak využil svých zkušeností Tonda Puček, který nafilmoval pád a Orlíci z se z desítky ujali vedení. Závěr už Gangsteři psychicky nezvládli, deset sekund před koncem odešli po dalším faulu ze hřiště a z tribuny sledovali jak po další desítce(tentokrát z dorážky) dostali branku na 3:1. Pak už jsme nastoupili my. Začali jsme opět odzadu a čekali na chybu Šankaru. Ta přišla v páté minutě , za dlouhým míčem se vydal Kahy, golman však byl u míče dříve, napálil jej však do Kahyho, který se nemýlil - svým čtvrtým gólem se opět dostal do čela střelecké tabulky spolu s jedním Orlíkem. V sedmé minutě po nádherné spolupráci na jeden dotek vyškolili obranu Šankaru Radek s Broňou a druhý jmenovaný upravil na 2:0. Ve 12. minutě dostal žlutou kartu za řeči (oprávněné) vůči rozhodčímu Radek a ve třinácté minutě jsme bohužel inkasovali - Šankar rozehrával trestňák, Cachy stojící ve zdi si ne zcela sportovně pomohl rukama, strčil do ve zdi stojících Chrasti a Radka, míč tak prošel až před branku a tam už ho někdo dotlačil do sítě. Nepříjemnou nejistotu náskoku jedné branky odvrátil Beran, který v čase 17.40 po Prdově nahrávce upravil na konečných 3:1. V posledním čtvrtfinále pak Elán porazil Seliko. My jsme sice prošli do semifinále, ale nebylo to zadarmo- Lukáš schytal ránu do kotníku a musel odstoupit ze hry, Prd po koňarovi dohrál. V semifinále jsme narazili na Křen, který jsme už ve skupině jednou porazili. Lukáš to ještě zkusil rozhýbat, ale nešlo to a tak už byli jen dva na střídání. V čase 1:31 Kahy ze stejné situace jako ve skupině - trestný kop z 11 možná 12 metrů - bomba do šibenice a 1:0. Ve čtvrté minutě po závaru před naší brankou Chrasťa špatně vyhodnotil situaci, nekopl míč do pryč, ale namazal Křenu na vyrovnání - 1:1. V sedmé minutě mohl svou chybu napravit, na půlce šel do míče s cílem odehrát jej co nejdál, k překvapení všech však tento odkop olízl zvenku spojnici tyče a břevna. Rozhodnout mohl Prd, který opil brankáře, ale jeho střelu vykopl z brankové čáry obránce. Radek to pak zkusil hlavou, ale rovněž zde zaúřadoval obránce a míč z lajny vyhlavičkoval. Když se neujala ani Beranova střela z 18. minuty a na druhé straně v poslední minutě Koudy fantasticky hlavou zachránil , přišly po remíze 1:1 ke slovu penalty. Začínal Křen - 0:1, Prd zkušeně polovysokou střelou srovnal 1:1. Ve druhé sérii hráč Křenu minul bránu, naopak Broňa střelou nahoru (golman pokaždé padal) dal na 2:1. Křen vyrovnal - 2:2, od nás šel na penaltu Kahy - jeho dělovka však nebyla dobře umístěna a trefila padajícího brankáře - 2:2. Křen 3:2, Radek levačkou zkušeně 3:3. Křen 4:3, Chrasťa musel dát a placírkou k tyči srovnal 4:4. Série pěti penalt nerozhodla, nyní se už jelo systém náhlá smrt. Koudy penaltu chytil a starý známý penaltový exekutor Beran se nemýlil - 5:4 - JSME VE FINÁLE !! Přepisujeme historii - Heimat se poprvé probojoval do finále a zlomil penaltové prokletí - v minulosti jsme ze sedmi penaltových rozstřelů dokázali vyhrát jediný, teď jsme tedy bilanci upravili na 2-6.

Rovněž druhé semifinále bylo napínavé, za Elán podával životní výkon Čuri a proti rozjetým Orlům odolával návalu šancí. Elán po šťastné brance držel vedení až do 15. minuty, pak však Orli během necelých dvou minut zasadili Elánu dva smrtící údery a postoupili do finále.

O třetí místo se nehrálo, kopaly se penalty, v těch byl štastnější Křen, když střelci Elánu třikrát selhali, Křen se mýlil jen dvakrát.

Pak už bylo na řadě velké finále. K němu už nenastoupil ani Prd a jelikož jsme nepřesvědčili Rudu, který už před čtvrtfinálem se přišel dívat, aby šel hrát, museli jsme to odehrát s pouhým jedním hráčem na střídání, proti nám stáli Orli v počtu dvojnásobném. Byli jsme lehce smíření s tím, že celý zápas nevydržíme, ale chtěli jsme podat důstojný výkon a hlavně nedostat výprask. Šlo rovněž o nejlepšího střelce, na obou stranách stáli pětigóloví hráči. Orel se poměrně brzy ujal vedení a celá hala(která stála na naší straně) nás tlačila do útoku, my jsme však nadále betonovali a drželi přijatelný výsledek. Hru jsme otevřeli až pět minut před koncem a naše taktika slavila úspěch - v čase 16:30 přizvedl míč Broňa a Kahy z voleje vyrovnal - 1:1. Tento výsledek jsme udrželi až do konce a rozhodnout tak musely opět penalty. Opět začal soupeř a proměnil, od nás šel Beran a rovněž bezpečně proměnil. V druhé sérii Koudy skvěle vystihl střelu, od nás Broňa petelicí trefil padajícího brankáře Orlů do obličeje, ten zůstal chvíli otřesen, ale dál pokračoval. Třetí série - Orel 2:1, Kahy opět míč napálil a golman naštěstí pro nás míč srazil do sítě - 2:2. 4. série - Orel 3:2, Radek levačkou opět zkušeně zavěsil 3:3. V páté sérii Koudy zkušeně zůstal stát a chytil další penaltu. Rozhodnout tak mohl Chrasťa, šanci stát se slavným však odmítl - placírkou mířil pod břevno, brankář Orlů však temenem hlavy míč vytlačil. Na šestou sérii jsme ještě přemluvili Prda, který sledoval zápas z tribuny, ale na soupisce byl - srovnal na 4:4. Sedmá série tak rozhodla - Orel dal a od nás už musel jít kopat Koudy, který sice dobře mířil, ale úspěšný nebyl. Na penalty tak vyhrál Orel 5:4.

Přestože jsme nakonec ve finále prohráli, jde o historický úspěch. Základem úspěchu byl výborný Koudy v brance a střelecká forma Kahyho, který se šesti góly vyhrál korunu pro nejlepšího střelce( upřesňuji - nešlo o korunu jednu, ale o korun třista). Produktivní byl i Broňa 2+1 a dvorní Kahyho nahrávač Prd - 0+3. Prd zaznamenal svou stou asistenci a také šestistou heimatskou. Celkově jsme hráli dobře, slušně (2 karty a minimum faulů), takticky a za svůj výkon jsme byli odměněni potleskem zaplněných tribun. Před posledním kolem futsalu a blížícím se začátkem malé kopané jsme si tak dokázali, že ještě něco dokážeme a nejsme na odpis. Chci všem hráčům poděkovat za výbornou reprezentaci klubu.