Poslední možnost záchrany – narazili jsme na dva týmy ohrožené sestupem stejně jako my, v případě dvou vítězství, případně 1 vítězsvtí a jedné remízy šlo reálně uvažovat o záchraně. Kvůli nemoci nehrál Chrasťa, jinak jsme byli komplet. Proti Chaosu začal v brance Libor, Koudy se přihnal se zpožděním až v 5. minutě. Do té doby se nic zajímavého nestalo. Hned v šesté minutě se to ale začalo sypat – brejk – střela 0:1, 8.min. – střela z úhlu o tyč 0:2. Odpovědět se pokusil Luky, který pěkně prokličkoval, hezkou střelu však namířil jen do tyče, poté jsme zcela převzali otěže zápasu a vyvinuli nebývalý tlak, který však byl neplodný, střelu Kahyho zlikvidoval bravurně brankář. Bohužel soupeř nám opět uštědřil lekci z produktivity, když v době sílícího tlaku využil další brejk a jesličkami brankáři dal na 0:3. Poté jsme opět zatlačili, po Kahyho střele musel předčasně skončit kvůli problému s ramenem brankář Chaosu, ale stále jsme se potýkali s mizernou koncovkou. Minutu před koncem se obrana jen dívala a byť v přesile nepohlídala útočníka hostí a bylo to 0:4. Před půlí ještě předvedl technický průnik Prd, ale opět bez efektu. Druhá půle pak přinesla děsivý obrázek. Během prvních dvou minut přidal Chaos dvě branky, tu pátou krásným obloučkem přes vyběhnuvšiho brankáře. V 6. a 9. minutě pak přidal Chaos další branky do naší sítě, my bez většího zájmu o bránění a hru vůbec, jsme se přece pokusili překvapit, Broňa táhlou střelou zdálky orazítkoval tyč, pak však agónie pokračovala a deset minut před koncem to bylo už 0:9. Naše útočná aktivita vedla k dalším šancím, obrovskou tutovku spálil Peťa, na opačné straně soupeř další 2 až tři šance neproměnil, přestože mu naše obrana odpor nekladla, v 16. minutě přece jen Chaos desítku načepoval a to výstavní šibenicí . Dvacet sekund před koncem protrhl střeleckou nemohoucnost Luky, který Kahyho nahrávku dopravil zblízka do zcela opuštěné branky, protrhl tak skoro dvouhodinové čekání na gól (přesně 116 minut). Drtivá porážka nalomila družstvo, která v zápase proti Olešné, ve kterém šlo prakticky pouze o to, kdo bude poslední, naděje na záchranu byly již jen v oblasti teorie. Do zápasu už nezasáhl Radek (zdravotní problém), Olešná, které už taky o nic nešlo nasadila opět do branky ženu. Začali jsme poměrně dobře, Kahy s Prdem prověřili obranu Olešné, udeřilo však na druhé straně, když zčista jasna jsme prohrávali – 3.min. Hned po rozehrání se zkoušel prosadit Broňa, chvíli poté v brejku 3 na 1 zakončil Prd sám a to střelou vedle, poté jsme dvakrát chybovali v obraně, naštěstí bez následků. Brankářku jsme takřka neprověřili, ač nejistota na ní vidět byla, výhozy od brány pouze pokládala k nohám obránců, my jsme však hru nevytáhli a nepřinutili je k chybám. Navíc jsme pilně sbírali fauly, ve 14. minutě jsme měli už pátý, trestný kop z nějakých 7 metrů mířil kolem zjevně nepostačující zdi přesně do sítě – 0:2. Hned za minutu pak přišel faul další, desítku naštěstí soupeř neproměnil, rojily se i další chyby, některé naprosto fatální, tragédii ukončil v poslední minutě poločasu nejlepší hráč soupeře Weber, který dovršil svůj hattrick – 0:3. Tragédie pokračovala i v druhé půli, Kahy zcela sám před brankou ani nadvakrát nepřekonal brankářku soupeře, chvíli poté situaci 2 na 1 nezužitkoval Broňa, hlavou se neprosadil ani Libor. Když jsme přece jen branku dali, tak ta správně nemohla být uznána, neboť šlo o rozehru autu. Tradiční ostrostřelec Kahy opět mířil jen vedle, několik náznaku přečíslení jsme si pokazili sami, pomalým přechodem do útoku, zbytečným otálením se střelou a nadbytečným hledáním stále lepší střelecké parkety. Místo soustředění na hru jsme hledali chyby zbytečně jinde než u sebe, Libor se nechal výroky rozhodčích natolik rozhodit, že posledních deset minut raději strávil na tribuně. Peťa se opět často zjevoval na hrotu útoku, v obraně tak zůstávala okénka, občas i zapršelo, svého cíle dosáhl v 16. minutě, když nejprve soupeř jeho nevrácení se nedokázal využít, z protiútoku pak Beran našel právě Peťu a ten podařenou střelou snížil – 1:3. Zatlačili jsme Olešnou do defenzívy a dvě minuty před koncem Prd po Broňově přituknutí vymetl pavučinky a bylo znovu o co hrát – 2:3. Konečně jsme začali střílet, do té doby jsme vyprodukovali jen minimum střel, vesměs mířících vedle nebo krajně nepovedených. Minutu před koncem mohl srovnat smolař zápasu Kahy, ale v tutové šanci uklouzl a upadl. Po zlepšeném závěru jsme tak prohráli jen o gól, nutno však říct, že zaslouženě.

Dvěma porážkami jsme definitivně potvrdili sestup, poprvé v historii jsme se tak objevíme na sestupové příčce. Klesli jsme na samé dno tabulky, poslední kolo si už jen můžeme spravit chuť a možná vylepšit o jednu pozici umístění. Zaznamenali jsme jubilejní stou ligovou porážku, rovněž letošní bilance je naprosto tristní – ze 42 zápasů jen 9 vítězství, hlavně však skóre 62:130 vypovídá o všem. Desítka obdržených branek od Chaosu byla teprve třetím zápasem s dvouciferným počtem inkasovaných branek a zároveň druhým nejhorším výpraskem v dějinách. Jediným povzbuzujícím momentem snad bylo jen ukončení černé dvouhodinové série bez branky. Jednotlivce raději hodnotit nebudu, ovšem podle hodnocení vedoucích ostatních týmů na tom asi tak špatně nejsme, jelikož na některých lístcích se hráči našeho týmu překvapivě objevili.

V posledním kole jsme bojovali pouze o to, zda přeskočíme Olešnou a neskončíme tak poslední. Sešlo se nás pouze 7, ale i tak jsme se do Vichru pustili zhurta. Po úvodním oťukávání se do tutovky dostal Kahy, posléze nastřelil tyč Prd, soupeř kontroval rovněž dvěma dobrými šancemi a tyč orazítkoval taky. V 17. minutě Chrasťa nestihl pokrýt brejk a bylo 0:1. Druhá půlka začala dobrou střelou Broni po rohu, pak jsme zadupali brejk 3 na 1, ale v šesté minutě přece jen Libor vyrovnal, když Prdovu střelu dorazil z metru do odkryté branky. V této fázi jsme Vichr jasně přehrávali, další brejk zazdil Prd, následně si však spravil chuť a ve dvojici s Kahym přece jen další brejk úspěšně zakončil. Když minutu poté byl Libor u nakopnutého míče (Prd) dříve než brankář soupeře a míč zkušeně uklidil do brány, vypadalo vše jasně – 12. minuta – 3:1. Jenže pak Prd zbytečně vymýšlel efektní zakončení, z této TUTOVKY nezapršelo, naopak soupeř naši bohorovnost potrestal a snížil na 2:3. Posledních pět minut se pak snažil o vyrovnání, k čemuž naštěstí nedošlo. V dalším zápase jsme narazili na sice odpočaté, přesto velmi oslabené mužstvo Dreadlocku ( ve čtyřech do pole – bez střídání). Místo, abychom takticky vyčkali na jejich projevující se únavu, ve druhé minutě jsme prohrávali po fatálních chybách již 0:2. Libor po kombinaci s Prdem sice bleskově odpověděl – 1:2, ale po dalších dvou minutách právě Libor při probíhajícím útoku soupeře hrubě netakticky střídal a my inkasovali další branku, během minuty pak z dalšího brejku ještě jednu – 1:4. My jsme kontrovali střelou do tyče, v útočné aktivitě se neprosadil Chrasťa ani Prd, náš tlak sílil, soupeř vypadal fyzicky velmi špatně, hokejový zámek však vedl jen k dalším neproměněným šancím , další technickou střelou se pokoušel prosadit Prd, zdecimovaný soupeř vybral timeout, po kterém z ojedinělého protiútoku upravil na 1:5. Druhý poločas jsme opět začali náporem, soupeř si pod velkým tlakem vstřelil po Radkově nahození před branku vlastní gól – 2:5, další projektily od Libora a Chrasti skončily u dobře chytajícího brankáře soupeře. Žlutou kartu dostal za taktický faul Prd, my se nadále tlačili do šancí, to co spálil hlavně Kahy bylo až neskutečné, soupeř však z brejků trestal a dvěma góly upravil na 2:7. Přesto jsme to nezabalili a Prd nadvakrát protlačil Radkovu nahrávku do sítě, minutu před koncem se přece jen prosadil Kahy po Broňově asistenci. Zápas jsme tedy prohráli 4:7, když na šance byl poměr zcela opačný.

Díky dvěma porážkám Olešné jsme tedy nakonec vybojovali předposlední místo, celkové hodnocení však nutno hodnotit jako totální fiasko. Už z pohledu na tabulku je zřejmé, že nás pálí jak obranná, tak i útočná fáze. Pokud jde o obranu, počet obdržených branek je jasně vypovídající – průměr přes pět inkasovaných branek ve srovnání s jinými roky vypadá jako číslo z jiné planety, bohužel nejlepší sezónu neměl ani náš brankář, ač v mnoha případech vychytal neuvěřitelné šance, jindy zase pouštěl velmi laciné branky. Pokud jde o útok, z konečného skóre vidět, že jsme jej měli nejhorší v soutěži. Největším problémem bylo letos proměňování šancí, oproti jiným sezónám byla produktivita neskutečně nízká. Jiné týmy s přehledem zakončovaly přečíslení brankami, my z těchto šancí naopak vytěžili branku jen zřídka. Dále se relativně málo střílelo, místo toho jsme míče zbytečně vodili. Pokud jde o jednotlivce – v bodování byl nejlepší Kahy (7+6), před trojicí Prd (5+5), Beran (5+5) a Luky (3+7), za nimi se seřadili Libor (6+0), Broňa (4+2), Peťa (3+3), Radek (3+2), Chrasťa (2+1) a Koudy (0+2).

K jednotlivcům ještě pár poznámek- doufám, že se nikdo neurazí - Koudy v brance několikrát zazářil, jinak však jeho výkony zanikly v šedi průměru. Chrasťa – v první sezóně v hale měl problémy zejména s rychlostí hry a rozehrávkou. Peťa – na obránce operoval nezvykle často na hrotu útoku a vzadu chyběl. Radek – na obránce nedůsledné obsazování, mohl častěji zkusit svou levačku. Broňa – neprůbojnost, zbytečně přenechává odpovědnost na jiné. Luky – nadbytečné kličkování, chybí častější střelba. Libor- zbytečné útočné fauly, taktická nevyzrálost, naopak střelecky překvapil. Kahy – čekalo se více, řada spálených šancí. Beran – další selhání střelce. Prd- riskantní kličky vzadu, snaha o nějakou parádičku za každou cenu namísto jednoduššího řešení.

Příští sezónu bude nutné pojmout asi jinak, neboť s dosavadním přístupem se lepší výsledky nedostaví.