První kolo jsme zahájili oproti loňsku v poměrně značně obměněné sestavě. Aktivní kariéru ukončil Ruda, rovněž Páža pro nadměrné pracovní vytížení možný start odmítl, taktéž Tuč letošní sezónu vynechává (odstěhování), ze zdravotních důvodu zatím nemůže hrát ani Homer. Naše řady tak posílili zcela noví hráči a to Para a Babkins.

Před prvním kolem nedodrželi životosprávu Beran a Chrasťa (stejně tak i Homer- který nepřišel), ale na výkon mužstva to nemělo významnější vliv. Proti nováčkům – Manšestru Kopřivnice jsme zahájili trochu bojácně a soupeř nás potrestal celkem čtyřmi tyčkami, naštěstí Koudy čaroval a zlikvidoval i několik dalších šancí a jelikož my jsme z minima dvou šancí nedokázali vyrobit nic, rozešli jsme se smírně 0:0. Druhý zápas měl podobný charakter jako první, soupeřem nám však nebyli nezkušení mladí kluci, ale protřelí harcovníci z Evertonu Závišice. Těmto jsme tak nemohli poskytnout tolik prostoru a museli odpovědně bránit. Nad vodou nás opět držel v brance neprůstřelný Koudy, kdy i tentokrát mu jednou pomohla tyč. Po vyčkávací první půlce jsme pak v druhé půli udeřili. V 5. minutě našel Kahy Paru a ten nečekaně vystřelil, když k překvapení všech míč se zatřepetal v síti – 1:0. To že šlo o úvodní branku nového kanonýra snad není třeba dodávat. Pak jsme v poklidu kontrolovali průběh hry a uklidňující druhou branku přidal po trestném kopu z 10 metrů Kahy, když využil špatně postavené zdi – 2:0.

Po prvním kole jsme tak sice nedostali ani branku – Koudy první dva šatouty, ale ztratili dva body a v tabulce zaujali 5. místo. Herní fáze nebyla tentokrát nic moc, budeme muset potrénovat, zejména bude třeba zlepšit ofenzívu a začít dávat branky.

Druhé kolo jsme zahájili už s navrátilcem Homerem (po zranění), naopak pro bolesti zad nemohl nastoupit Radek, chyběl rovněž Babkins . Čekaly na nás dva zápasy s relativně snadnými soupeři, takže jsme aspoň s nějakými body počítali. Proti Squadře jsme nezačali dobře a po pěti minutách vyrovnané hry jsme poprvé inkasovali, když poté, co jsme získali míč, se Chrasťa vydal kupředu, mezitím však druhý obránce ztratil míč a nahrál neobsazenému spoluhráči před branku a Koudy už nemohl nic dělat. Do poločasu jsme nic nevymysleli, Squadra se taky do útoku moc nehnala, takže v půli jsme prohrávali o branku. Bohužel ani druhá půlka nevypadala o nic lépe než první, Squadra nás k ničemu nepustila, naopak po fatální Beranově chybě jsme podruhé inkasovali – naštěstí rozhodčí zaregistroval, že střelec této branky nebyl uveden v zápise o utkání a zápas tak byl kontumován v náš prospěch. Štastné vítězství nás motivovalo a usilovali jsme o bodový zisk i proti Tangu. Hned od začátku jsme se do soupeře pustili a z rostoucího tlaku si vytvářeli slibné šance. Kahy jednou napálil míč do břevna, v druhé dobré šanci mířil těsně vedle, Jaruška poté co bravurně prokličkoval až před brankáře nedokázal vystřelit, nejhůř však dopadl Beran, který při šanci šlápl na míč a s tržnou ránou na koleni musel střídat. Smích nás přešel poté, co Homera opět fiklo v noze a vypadalo to s ním nedobře, naštěstí oba postižení do zápasu dále zasáhli a my tak mohli dále střídat. Bohužel jsme totálně propadli hned v úvodu druhého poločasu. Po naší rozehrávce Homer v pozici posledního udělal kličku, soupeř mu míč vypíchl a Koudyho nadvakrát procedil. Za chvíli už to bylo 0:2, když Beran ztratil míč, nevrátil se zpět a soupeř přečíslení využil. Poté přišel třetí gól v naší síti, když Tango si obranu vychutnalo a akci na jeden dotek dotáhlo až dokonce. Tango pak využilo našich chyb a přidalo další dvě branky, za stavu 0:5 pak aspoň korigoval Chrasťa, který dorazil Parovu odraženou střelou – 1:5. Do konce sice ještě zbývalo pět minut, ale my už jsme na obrat neměli, naopak po další individuální chybě jsme opět inkasovali – 1:6. Zcela zbytečnou žlutou kartu dostal Homer, který se zlobil na rozhodčího, ten však za náš tristní výkon skutečně nemohl. Po dvou tragických výkonech jsme tak museli být s třemi body navýsost spokojeni, naše vyhlídky před pohárovým zápasem však nabraly chmurné obrysy. S předvedeným výkonem by to totiž nevedlo k ničemu jinému než k další ostudné porážce. Musíme zapracovat na koncovce, když současná potence mužstva (3 branky ve 3 (respektive 4) zápasech) hraničí spíše s impotencí. Přitom určité šance jsou, škoda že určitá neuvážlivost či zbrklost v takových momentech nahrává soupeři a nás sráží dolů. Rovněž budeme muset omezit individuální chyby a hlavně poctivě se vracet dozadu a pomáhat tak bránit. Snad nám tento výpadek pomůže pro příště a my se z chyb poučíme.

V poháru jsme opět narazili na Everton Závišice a po předchozích úspěších na turnaji či v lize jsme tentokrát zápas nezvládli. Ještě pět minut před začátkem to vypadalo na kontumaci, jelikož nás bylo málo, nakonec však byli i dva hráči na střídání. Chyběli pouze s nohou laborující Homer a se zády Radek. Nezačali jsme vůbec dobře a už po dvou minutách jsme inkasovali poté, co Chrasťa nepokryl na šestce stojícího protihráče a ten trestal. Zhruba kolem 8. minuty pak během minuty po haluzi, když tentokrát Kahy neobsadil úplně těsně a pak po Járově minele bylo už 0:3. Když pak za dalších pět minut potrestal Koudyho chybu Everton dalším gólem, bylo to pomalu na ručník. My jsme však nesložili zbraně a začali hrát. Najednou začal ztrácet Everton půdu pod nohama a nevěděl co hrát. V dobré pozici se objevil Beran, pak místo přihry volil Chrasťa střelu, která mu však vůbec nevyšla. Nakonec však dvě minuty před půli po Parově rohu Kahy krásně hlavou snížil na 1:4. Do poločasu se pak přes naší další šanci stav nezměnil. Druhá půle pak byla zcela jasně v naší režii, Everton kromě dvou ojedinělých akcí prakticky nebyl vidět, my jsme však tlaku nedokázali využít a šance, které jsme si vytvořili jsme nezakončili. Nejblíž gólu byl v páté minutě Kahy, jehož rána se odrazila od tyče, pak Pára mířil těsně vedle a vrcholem byla další Párova tutovka, kterou však díky zdlouhavému zpracování míče a návratu brankáře do opuštěné klece promarnil. Po prachbídně sehraném úvodu zápasu a následné poměrně slušné hře, avšak opět bez gólového efektu jsme nakonec prohráli 1:4. V jinak slušném zápase obdržel jedinou žlutou kartu Para za faul zezadu, který na mokrém povrchu mohl vypadat hrozivěji než ve skutečnosti byl. Celkově nezbývá než zápas hodnotit jako fiasko, když všechny čtyři branky v naší síti pramenily z našich chyb a nedůsledností v obraně.

Před dalším kolem ligy, ve kterém jsme měli narazit na silné týmy Křen Frenštát a TC jsme v Heimat Areně lehce potrénovali, což kromě několika drobných zranění přineslo i efekt v podobě zlepšené hry. Proti Křenu jsme začali opatrně a málem jsme za to byli potrestáni, tlak soupeře jsme ustáli i díky výbornému zákroku Koudyho a naopak sami jsme udeřili. Ve třetí minutě vyslal Beran na zteč Homera a ten využil špatného postavení brankáře a střelou k tyči otevřel účet zápasu. Za dvě minutky pak opět Beran asistoval, tentokrát našel na šestce Kahyho a jelikož brankář nebyl v bráně, Kahy poslal míč do sítě kolem zkoprnělých obránců – 2:0. Chvíli poté opět Kahy mohl zvýšit, ale mířil vedle. Na opačné straně šanci Křenu lapil Koudy. Ten však čisté konto neudržel a v 13. minutě inkasoval. V druhé půli jsme drželi výsledek všemi prostředky i za cenu dlouhých odkopů pryč. V 7. minutě pak Koudyho dlouhý výhoz za obranu zpracoval Kahy a vymetl pavučiny v šibenici branky Křenu. Za minutu pak nepovedená Jarova střela našla volného Kahyho a ten ji usměrnil do sítě – 4:1. Zdaleka však nebyl konec, jelikož Křen během dvou minut snížil dvěmi brankami na 4:3, když při druhé brance prošel útočník Křenu naší obranou jako nůž máslem. Do konce tak zbývalo ještě dlouhých pět minut a my jsme betonovali co to šlo. Málem se nám to vymstilo, v posledních sekundách dobře mířenou střelu Křenu však Koudy bravurně vytlačil a my jsme se tak mohli radovat z vítězství. Druhý zápas proti vedoucímu mužstvu TC pak byl o něčem jiném. Už ve třetí minutě nás kanonýr Korený zaskočil první brankou, když míč protlačil Koudymu mezi nohama – 0:1. Pak ho dobře mířenou ránou bodlem z metru do žaludku skolil Chrasťa, ale přesto jsme podruhé inkasovali, když Kahy s Jarou si nepohlídali útočníky TC a Koudy byl bezmocný – 0:2. Poté se k dlouhému výhozu Koudyho protlačil Chrasťa, ale jeho střela jen olízla tyč. V desáté minutě však po dalším výborném výhozu Koudyho Kahy přehodil vyběhnuvšiho brankáře a snížil na 1:2. Pak dostal za kecy na lavičce žlutou kartu Homer a rozhodčí odstartoval karetní mariáš. V poslední minutě dostal za úmyslnou ruku červenou kartu obránce TC a my jsme tak hráli přesilovku. První minutu jsme si vytvořili solidní tlak, pak nás ale zastavil poločas. Zbývající minutu v druhé půli jsme opět zavřeli soupeře, ale ke vstřelení vyrovnávací branky to nevedlo. V posledních sekundách přesilovky pak neudržel nervy na uzdě kanonýr Korený, který zezadu srazil Chrasťu k zemi, za což si vykoledoval červenou kartu, Chrasťa který si to s ním šel vyřídit pak kartu žlutou. Další dvě minuty přesilovky vedly k dvěma dobrým střelám, ale branku jsme bohužel nedali. Pět minut před koncem mohl dorazit Chrasťa odražený míč, ale odkrytou branku trestuhodně minul. V samotném závěru jsme vyvinuli drtivý tlak, kterému se TC bránilo nesportovním zakopáváním míče jakož i dalším zdržováním, těsně před koncem pak Beran trefil jen tyč a my tak smolně prohráli.

Kolo však bylo relativně úspěšné, tři body z dvou těžkých zápasů se dá hodnotit vzhledem aktuální formě mužstva a zraněním Radka a Pary jako dobrý výsledek. Hlavně se však zlepšil i herní projev, který oproti minulým kolům byl o něčem jiném. Nechybělo nasazení, důraz v osobních soubojích ani kombinace, snad jen to zakončení. Kromě ostrostřelce Kahyho, který dal čtyři z pěti branek jsme se neprosadili a šancí bylo poměrně dost. Skvěle nás podržel Koudy, již zmiňovaný Kahy, konečně se probudil i Beran, který dvěma asistencemi zaznamenal první body v této sezoně. Přístí kolo hrajeme s relativně slabšími Bordovicemi a Hošo Nošo a můžeme tak ještě vylepšit stávající čtvrté místo v tabulce.

Další kolo začalo neobyčejně příznivě – přes problémy, aby nás bylo dost (Radek stále marodil, Babkins byl v Praze a Koudy měl mimořádku), se nás sešlo šest, do branky jsme vybrali Járu, ale k zápasu s Bordovicemi vůbec nedošlo, jelikož v době zahájení zápasu byli přítomni pouze dva jejich hráči. Jelikož se tím uvolnilo hřiště, lehce jsme si zatrénovali (tři na tři). Bordovice se nakonec sešly, když na poslední chvíli přišli další dva hráči, jednoho klučinu sebrali z antuky a tak jsme museli čekat až odehrají mač s HošoNošo. Ten nakonec vyhráli, my jsme však mezitím bohužel vychladli, naopak Hošové se rozehráli a tak zápas s nimi nebyl jednoduchý. Po slabším vstupu do zápasu otevřel soupeř v páté minutě skóre. My jsme pak zvýšili důraz a dostávali se do slibních možností. V dobré pozici neuspěl Beran, tutovku z oči v oči brankáři zahodil Pára, soupeř vylekal Jaru v bráně střelou, která orazítkovala tyč. V druhé půli už byla naše převaha zcela znatelná, bohužel místo abychom toho dokázali využít, začali jsme se hádat s rozhodčím, který některými výroky zvýšil hladinu adrenalinu na naší lavičce. Přesto jsme mohli aspoň vyrovnat, ale v dobré pozici našemu elitnímu střelci Kahymu zvlhnul prach, tradiční kanonýr Beran, který letos ještě nedal branku tento svůj půst neporušil a tak jsme prohráli s velmi průměrným soupeřem 0:1. Přesto si stále držíme velmi dobrou pozici v tabulce, z pátého místa ztrácíme na prvního 3 body, na třetí postupové místo pak pouhý bod. Do prázdnin nás čeká již jen jedno kolo, kdy hrajeme tentokrát tři zápasy, kromě zápasu s vedoucí Lokomotivou jde opět o zápasy se soupeři, kteří jsou v tabulce za námi a to dokonce na sestupových příčkách, body z těchto zápasů by se nám hodily. Tentokrát se snad sejdeme v plné síle a ukážeme posměváčkům, kteří o nás prohlašují, že vyhráváme jen díky kontumacím, zač je toho loket. Na závěr uvádím, že po tomto turnaji jsme udělali menší bečku jako zakončení sezóny bowlingu, ve které jsme nakonec díky dobrému finiši nashromáždili jednak dostatek peněz v banku, jednak se odlepili od dna tabulky a obsadili 13. místo.