Do jara jsme vstoupili nakonec i s Koudym, který na poslední chvíli se rozhodl do mužstva naskočit a sezónu odchytat. Před ligou jsme rovněž lehce potrénovali a vynaložené úsilí přineslo kýžené ovoce.  V prvním zápase proti Evertonu jsme sice v první půli nedokázali využít ani jednu ze dvou dobrých šancí, rovněž Everton se neprosadil, ale druhou půli jsme začali zostra a už ve druhé minutě se Beran pokusil hlavou přelobovat brankáře. Ve čtvrté minutě už uhodilo, když Kahy po Párově přituknutí prostřelil vše co mu stálo v cestě – 1:0. Pak další dobré šance nevyužili Pára a Jaruška, Kahy z trestňáku otřásl tyčí, zadruhé straně možnost o vyrovnání zmařil výborný Koudy. Kahy se pokoušel prosadit i z dalšího tresTňáku, ale byl zablokován, nic si z toho však nedělal a krátce nato po Radkově asistenci přidal druhou branku – 2:0. Výborný výkon Heimat korunoval třetí brankou, když Kahy tentokrát asistoval Homerovi u jeho jubilejní sté branky. V celku s přehledem jsme tak vstoupili do sezóny vítězstvím 3:0. Druhý zápas proti Foxům jsme pak otěže otkání drželi od začátku ve svých rukou, ve čtvrté minutě našel výhozem Koudy Kahyho a ten z úhlu prostřelil nejistého brankáře „Lišek“. V desáté minutě přidal další branku opět Kahy, tentokrát po Beranově nahrávce. V paliče se proměnil Chrasťa, který dvakrát nedokázal proměnit sólo, jednou mu míč z brankové čáry vykopli, jednou se vytáhl brankář, naštěstí spálil i nechtěný pokus o vlastence. Druhou půli jsme začali velmi bohorovně, Jaruška namazal protihráči a hasit musel Koudy, ale už ve druhé minutě Koudy pustil střelu z úhly mezi nohy a rázem to bylo zas jen o branku – 2:1. My jsme kontrolovali průběh, nepouštěli soupeře do šancí, naopak jsme se do nich sami dostávali, ale v jedné z nich po ošklivém neodpískaném faulu Pára skončil v tratolišti krve a do zápasu znovu naskočil po nezbytném ošetření oblepen náplastmi, podruhé pak dokázal nastřelit pouze tyč. Tři body jsme nakonec vyválčili za hubené vítězství 2:1. Do posledního zápasu proti Juventusu jsme šli oslabeni o Radka a Jarušku, kteří museli odejít, s jedním hráčem na střídání jsme se pak snažili šetřit síly, co to šlo i za cenu nepříliš sportovního výkonu. S úbytkem sil souvisel i úvodní tlak Juve, okořeněný neúspěšným pokusem Berana o vlastence a následným gólem na 0:1 – v páté minutě. Naše hra bylo trochu rozhozená, ani Juve se totiž nikam netlačil a tak se diváci museli asi nudit. Ještě během první půlky ale našel Chrasťa mimořádně střelecky disponovaného Kahyho a ten vyrovnal.  Během minuty pak opět Chrasťa uvolnil Homera a ten načal druhou stovku branek – 2:1. Do poločasu se do šance dostal ještě Para, ale jinak jsme více branili my, přesto se vývojem viditelně zaskočený soupeř dostal do několika dobrých příležitostí. Druhou půlku jsme pak betonovali, ale i přes Koudyho několik dobrých zákroků se podařilo Juve vyrovnat. Brali by jsme i bod, ale když po faulu na Homera prostřelil Kahy z trestňáku špatně postavenou zeď, šli jsme znovu de vedení – 3:2, které jsme díky zkušenostem s odkopáváním míčů už udrželi.

 

Zisk plného počtu devíti bodů a naše katapultáž do čela tabulky mile překvapila a zaskočila všechny včetně nás. Obří podíl na tom má dvojice Kahy, který s šesti brankami (po dvou v každém zápase) pravděpodobně povede tabulku střelců a Koudy (ve všech zápasech vyhodnocený jako nejlepší hráč). Kromě Kahyho se střelecky prosadil už jen Homer (2x), který vstoupil do elitního klubu heimatských kanonýrů. Naopak se střelecky neprosadilo obávané útočné duo Š+Š. Pochvalu ale zaslouží celé družstvo, neboť předvedený výkon byl konečně na odpovídající úrovni.

 

Do poháru jsme naskočili den po bečce, někteří s mírným bolehlavem (např. Chrasťa), jiní s žaludečními problémy (např. Beran). Přesto jsme nechtěli prodat kůži lacino a proti favorizovaným prvoligovým SD hráli otevřenou partii. Poprvé jsme vážně zahrozili ve 12. minutě, kdy Radek nastřelil tyč, vzápětí však již udeřilo. Ve 14. minutě si s obranou zatančil čtverylku Chrasťa,  obtočil se kolem obránce a poslal podél brankové čáry křížnou přihrávku před branku, míč do odkryté branky (dle svých slov první v životě pravou nohou) pak dopravil Radek -1:0.  Potom SD přidalo a dvakrát se musel vytáhnout Koudy, ve dvacáté minutě mohl pojistku přidat Babkins, ale příležitost promarnil a z protiakce jsme inkasovali – dlouhý nakopnutý aut lehce tečovaný skončil k překvapení všech v naší síti – 1:1. Nás to však nesrazilo a ještě do poločasu jsme opět strhli vedení na naši stranu – Koudy našel výhozem Chrasťu, ten zády k brance zpracoval míč na hrudi a z voleje z otočky napálil míč do sítě – 2:1. V druhé půli jsme po většinu času kontrolovali průběh hry, občas jsme vyrazili do útočného snažení velmi aktivní byl Radek, který během jedné minuty prověřil brankáře hostů hned 4x, další šance měl i Kahy či Beran ( ten jen napálil břevno odkryté branky). I SD však několikrát zazlobilo, po Járově zaváhání největší šnaci v polovině druhé půlky nevyužili, další dvě tři mezírky  v obraně napravil Koudy , ale když už to vypadalo na konec zápasu a náš postup, nedokázala obrana včas odkopnout míč a minutu před koncem zcela volný hráč z jednoho metru překonal bezmocného Koudyho – 2:2. O osudu zápasu musely rozhodnout penalty, my včas zareagovali a prostřídali, SD pak již pokus o dostřídání po konci zápasu nevyšel. Los jsme prohráli a soupeř určil, že začneme kopat my. Radek umístěnou střelou neomylně zavěsil,  střelu soupeře Koudy sice ztlumil, ale pecka mířící pod víko skončila za brankovou čárou – 1:1. Homer pak zamířil na druhou stranu než šel brankář a střelec SD totálně selhal – zamířil vysoko nad – 2:1. Penaltu v pohodě proměnil i Chrasťa (pod víko), soupeřův pokus pak kryl skvělý Koudy – 3:1. Rozhodnout tak mohl Kahy, který po smolné minisérii neproměněných penalt tentokrát neponechal nic náhodě a po dlouhém rozběhu míč málem protrhl síť – 4:1 – postup. Opět nás podržel Koudy, dařilo se Chrasťovi s Radkem, poctivou práci ve středu pole odvedl i Kahy, vzadu prostor čistil Homer. Naopak zápas se nepovedl Babkovi, který naskočil letos poprvé a pravděpodobně vlivem nervozity často kazil. V dalším kole pak narazíme na Dynamo Závišice, které překvapivě porazilo Olivet.

 

Rovněž v druhém kole Heimat neztratil ani bod a nadále drží gloriolu vedoucího družstva soutěže. Proti Tangu jsme hráli otevřenou partii, nevýrazného brankáře postupně vyzkoušeli Chrasťa, Radek, pak nastřelil Beran tyč, další šance neproměnili Kahy, Beran, Radek a znovu Kahy. Po bezbrankovém poločase jsme do Tanga bušili i v druhé půlce, ale kýžený efekt se dostavil až pět minut před koncem, kdy Radek našel Kahyho, ten si udělal kliku a prostřelil brankáře – 1:0. Do větších šancí jsme Tango nepustili, pár ojedinělých pokusů pochytal Koudy. Za velmi taktickou ruku (šli by do brejku) dostal žlutou (první v sezóně) Homer. Druhý zápas proti Perunu byl překvapivě o poznání těžší, soupeř zlobil, my se prosazovali sporadicky. Nejprve se zastřeloval Kahy (vysoko nad), pak však právě Kahy našel Paru a ten se z bezprostřední blízkosti nemýlil – 1:0. Do poločasu jsme kontrolovali vedení, vypracovali jsme si i další dvě šance, ale další branku už nepřidali. V druhé půli nás naopak zatlačil Perun a několikrát musel svou kvalitu prokázat Koudy, jednou když už byl překonán, zachránil na brankové čáře Radek. Z našich šancí se neujaly ani 2 brejky 3 na 1, ani střely před soupeřovou brankou osamocených Kahyho a Berana. Šťastně jsme tak vydřeli dvě nejtěsnější vítězství a potuplovali se první místo v lize. Skvěle zachytal Koudy (další dvě nuly), obrana vyjma druhého poločasu proti Perunu byla taktéž bezchybná, zklamala snad pouze útočná fáze, kdy množství zahozených šancí bylo do nebe volající. Nejlepším hráčem byl v obou zápasech vyhlášen Kahy, který tak s přehledem vede jak nejlepšího střelce, tak i hráče ligy, trojblok Heimatu doplňuje nejlépe brankář Koudy. Překvapivě rovněž atakujeme čelní místa v soutěži slušnosti (1 žlutá karta).

 

Ve třetím kole gloriola naší neporazitelnosti padla. V souboji dosud neporažených mužstev jsme narazili na Antabus. Ten se po hrubé chybě ne zcela ve své kůži hrajícího Homera ujal vedení, které v druhé půlce potvrdil – smolař Homer si dal vlastence po předchozí nastřelené tyči soupeře – 0:2. My zareagovali aktivní hrou, šance měli Radek, Kahy i Beran, tomu dokonce prudkou střelou mířící do šibenice vykryl obránce hlavou (pešek). Přes převahu v poli jsme málo stříleli, nakonec se sice podařilo Chrasťovi (as. Kahy) neslanou nemastnou střelou zdálky prostřelit zjevně nejistého brankáře, ale soupeř si pak již vedení zkušeně pohlídal. Proti Realu jsme hráli  na jistotu a čekali na chybu soupeře. Střelecky se prosadil  (po více než dvou letech) Jára, kterému míč naservíroval Kahy, další šance Radka a Kahyho zůstaly nevyužity, náš tlak gradoval na začátku druhé půle, kdy Babka nejprve z oči v oči  brankáři zaváhal, následnou trmu vrmu zakončila střela Homera do chumlu bránících hráčů a Babkova dorážka, která skončila na tyči. Střeleckou smůlu se snažil protrhnout Beran, po něm v šanci selhal Chrasťa, stejně jako opakovaně Babka. Neprosadil ani šutér Kahy, v poslední minutě pak do prázdné branky nákopem od vlastního brankoviště Beran (po Koudym vyraženém míči)

upravil na konečných 2:0. Před posledním zápasem proti DT  odešli Beran, Pára a Babka, my tak zůstali v pouze pěti, což se projevilo. Hned na začátku se DT ujalo vedení – střelu z úhlu Koudy moc neviděl. DT nás drželo na distanc a nepouštělo do šancí. V druhé půlce pak po Homerově hrubici (7.m.) to bylo již 0:2. V pološancích se objevil Chrasťa a Radek, ale chybělo zakončení. V 10.m. po Koudyho asistenci se krásně třemi kličkami uvolnil Kahy a skóroval -1:2. Šlo o Kahyho stý gól za Heimat. Jelikož se blížil závěr, zkusili jsme hrát vabank, což se nám vymstilo a inkasovali ještě jednou – 1:3.

Pozitivní bylo, že na první dva zápasy jsme se poprvé sešli komplet, byť na některých byla patrná únava z předchozího programu, hlavně na Homerově výkonu to bylo patrné (3 branky na jeho triko - přesto doufám, že slova o hřebíku a konci kariéry nebyla myšlena vážně). Spolehlivě zachytal Koudy, v poli exceloval jubilant Kahy, přesto to tentokrát nestačilo na víc než 3 bodíky. Hlavním problémem totiž nadále zůstává koncovka – tradiční střelec Beran sice konečně prolomil další smolnou sérii, ale příznačné bylo to, že střílel do prázdné branky, ve většině šancí jsme zlyhali. Nic se neděje, porážky k fotbalu patří, doufejme, že si z nich vezmeme ponaučení a před posledním kolem se zkonsolidujeme. 

 

V posledním jarním kole jsme se proti Squadře dlouho nemohli prosadit. Po seriálu několika zahozených šancí se v 10. minutě na hrot sběhnuvši Chrasťa dokázal uvolnit a podél brankáře naservíroval na zlatém podnose gól Beranovi, který zblízka prázdnou branku trefil – 1:0. V druhé půli Squadra hrající bez střídání pouze v pěti lidech začala postupně uvadat. Dobré šanci neproměnili Radek a po něm ani osamocený Pára, nakonec však Pára načechral z rohu míč a kahy nekompromisně hlavou zvýšil – 2:0. Bohužel poté jsme polevili v koncentraci a nechali Squadru snížit a v samotném závěru dokonce po penaltě za ruku (hruď) Chrasti vyrovnat – 2:2. V dramatické koncovce jsme zamkli soupeře před jeho brankou, po nekonečné sérii rohů se v tlačenici před brankou nejlépe zorientoval Chrasťa, který míč do sítě doslova propasíroval (asistence připsána Párovi) – 3:2. Proti HošoNošo se kterým jsme sváděli boj o titul půlmistra jsme bohužel špatně začali a velmi brzo inkasovali, když Koudyho nechala obrana na holičkách a ponechala střelce opakovaně dorážet – 0:1. V té době – prvních cca 10 minut jsme hráli otřesně a soupeř mohl bez větších problémů kontrolovat průběh hry. Pak jsme přece jenom převzali aktivitu my a aktivním napadáním dělali jejich nejisté a často chybující obraně problémy. Bohužel se neprosadil ani Kahy, ani Beran, levačkou nepřekvapil ani Chrasťa. V druhé půlce jsme pak znovu neuspěli v řadě šancí – Pára nezvládl koncovku a Kahyho neuvěřitelná kličkovaná, když sérií kliček ponechal v němém úžasu celou obranu včetně brankáře, bohužel však jaksi zapomněl vystřelit. Když se neujala ani další ze šancí, odpověděl soupeř, který po rychlém brejku upravil na 0:2. V samotném závěru jsme mohli jednak korigovat, ale na druhou stranu jsme mohli být rádi, že jsme ještě jednou neinkasovali. Přes tuto porážku lze jarní část hodnotit pozitivně, nečekaně atakujeme postupové umístění, prezentujeme se slušným herním projevem, kvalitní defenzívou (jen 1x více než 2 obdržené góly), bohužel však máme nadále problémy s koncovkou – když vyjma devítigólového Kahyho se nikdo další neprosadil více než dvakrát. Když jsem již nakousl jednotlivce – v brance zářil Koudy, který kromě výborných zákroku oplýval jistotou i při rozehrávce a má na svém kontě dokonce i tři body za asistence. Obranu dirigoval Homer, který přes zdravotní problémy s kolenem odehrál kvalitní zápasy a vyjma jednoho kola po náročném programu byl bezchybný, dokonce vydržel jen s jednou kartou a ta byla za faul. Chrasťa překvapil i sám sebe (kvalitní zimní příprava se projevila) a s pěti body drží druhé místo v sezónních statistikách. Jára se po dlouhých letech opět prosadil střelecky, Radek pak kvalitní rozehrou chystal šance pro druhé. V útoku kraloval Kahy, který s devíti brankami bojuje o střeleckou korunu pro nejlepšího střelce ligy. Druhý tradiční šutér Beran se střelecky neprobudil, dvě branky (obě do odkryté branky) je na střelce jeho formátu málo, spíše se prosazoval v kombinaci. Příjemně překvapil i Pára, naopak od Babky se čekalo víc.   

Pohár proti Dynamu Závisíce měl být zakončením úspěšné první poloviny sezóny. Bohužel však s ohledem na termín – den po svatebních manévrech části družstva nám chyběl ženáč Koudy, jakož i Radek, kvůli rodinnému výletu scházel Babka, stejně tak i Pára odcestující nach Croatia. Na soupisku se nechal dopsat Prd, který před turnajem o pohár ZD NIVA chtěl otestovat formu. Přesto jsme pět minut před začátkem byli pouze ve čtyřech a nevypadalo to s námi nejlíp. Po perné sobotě a vítězoslavném prospání zápasu Eura ČR-Nizozemí nás ale účastí překvapil petr Homer. Do brány musel Chrasťa, neboť Jaruška přišel tradičně pět minut po začátku zápasu. Za vytrvalého deště (ideální počasí pro rodinný výlet) jsme nezačali dobře. Nerozchytaný Chrasťa, který musel místo předzápasového rozchytání řešit záležitostí spojené s funkcí vedoucího mužstva a kapitána ( a sice urychlené shánění hráčů, abychom byli schopni vůbec nastoupit, jakož i provést kontrolu zápisu soupisky – nevím, jestli na to musí mít člověk vysokou školu ??), dostal hned z první střely na bránu gól, když podcenil situaci a míč směřující na něj se snažil odkopnout nohou, ten se mu však svezl a skončil v jeho síti – nepříjemná situace – hned v druhé minutě prohrávat. Heimat však neponechal nic náhodě, zocelen výsledkem národního mužstva bojoval a věřil v obrat. Dynamo ač plné síle (4 na střídání) se stáhlo a Heimat s pouhým jedním náhradníkem ovládl střed hřiště. Novic Prd se ukázal v rozehře jako platný článek, a ač jsme se ze začátku nemohli prosadit střelecky, byla jen otázka času, kdy vyrovnáme. Zhruba v polovině poločasu napřáhl z vlastní poloviny Homer a jeho tečovaná střela skončila za zády brankáře hostí – 1:1. Ještě do poločasu jsme mohli strhnout vedení na svou stranu, ale rovněž tak soupeř – ale brankáři na obou stranách byli proti. V druhé půli jsme ještě vystupňovali tlak a ten byl nakonec úspěšný. Kahy se nejprve jen zastřeloval, ale v 7. minutě po pasu Homera přes celé hřiště se již nemýlil. Zvýšit mohl Beran, ale mířil jen do připraveného brankáře, podruhé pak nevystřelil vůbec. Znovu tak musel zaúřadovat Kahy, který využil chybného rozehrání rohu Dynama, dostal se k míči a sám proti brankáři uspěl – 3:1. Pak se dvakrát v útoku prezentoval Jára, jednou hlavou těsně minul, podruhé jeho rána z voleje mířila mezi stromy. Šest minut před koncem Dynamo snížilo, když střelu tečoval těsně před Chrasťou Prd a bylo už jen 3:2. Zvrat jsme už ale nepřipustili a zápas dotáhli do vítězného konce. Jedinou kosmetickou vadou na kráse tak mohou být dvě inkasované karty – Kahy v první půli za faul zezadu a Prdův taktický faul (držení za dres) v samém závěru – karty se totiž sčítají s ligou, čímž by mohla být ohrožena cena fair-play, o kterou letos usilujeme. Jinak postup potěšil, v podzimním čtvrtfinále narazíme na Orel Štramberk.  

Závěr jarní sezóny jsme si zpestřili turbánkem v Hladkých Životicích – více zde .