Do podzimu jsme vstoupili problémově. Plán dovolených zhatil možnost nastoupit v plné síle a tak jsme se museli obejít bez Homera(Egypt), Páry(Skotsko) a Koudyho(služební cesta). Rovněž Chrasťa, Babkins a Beran těsně po návratu z náročného soustředění na Slovensku byli limitováni rychlou aklimatizací a lehkou virozou, proto jsme narychlo angažovali Prda, který měl zaskočit místo Koudyho v bráně. První zápas proti Evertonu však odchytal Jara. Bohužel v tomto zápase jsme se nepotkali se štěstěnou a špatně seřízené mířidla našich střelců k úspěchu vést nemohla. Brzo jsme prohrávali, když z rohu soupeř nastřelil Radka do zad a míč se odrazil do sítě. Pak nastřelil Prd tyč a Babkins spálil první ze svých velkých šancí. Ještě do poločasu jsme inkasovali podruhé, ale zlepšená hra v druhé půlce nasvědčovala, že zápas ještě není ztracen. Když však Babkins zahodil další tutovku, Beran v dobré pozici neprocedil míč do sítě a hlavně Kahy zahodil penaltu, soupeř nás ztrestal a přidal třetí gól. I dál jsme byli aktivní, bohužel další penaltu za ruku soupeře už rozhodčí neměl odvahu odpískat a tak i přesto, že jsme byli v zápase lepší, prohráli jsme 0:3. Druhý zápas proti Manšestru už šel chytat Prd. Po oboustranně aktivní hře s šancemi na obou stranách jsme se prosadili tentokrát my, to když těsně před poločasem se v útoku prosadil Chrasťa, našel před brankou Radka, který míč do sítě donesl na vajciach – 1:0. V druhé půli však do té doby výborně chytající Prd nepochopitelně zaváhal a pustil soupeřem ledabyle nakopnutý míč letící skoro přes celé hřiště. Když pak přidal Manšestr vzápětí druhý gól, vypadalo to na těžký knock-out. Ale poté, co jsme pět minut před koncem vytáhli hru a zkusili hru bez brankáře, když chytající Prd alternoval na pozici posledního na půlce, zatlačili jsme soupeře do těžké defenzívy, což přineslo ovoce v podobě branky Chrasti, na kterou mu přihrál Prd. Kromě toho jsme dostali míč do sítě ještě jednou, to když Beran vystřelil, před brankou změnil směr míče Chrasťa, bohužel však rozhodčí zaregistroval, že se tak stalo rukou. V pohledném zápase jsme tak nakonec remizovali 2:2.

Zisk pouhého jednoho bodu nás pochopitelně musí mrzet, hlavně kvůli nepovedenému zápasu s Evertonem, který jsme si zahazováním tutovek prohráli sami. Opět se neprosadil Beran, který již na gól čeká od začátku sezóny a připočteme-li i zápasy v hale, pak na gól čeká již 16 zápasů, když naposledy se strefil na Ámos Cupu 8. února, pokud jde o soutěžní zápasy, pak je tato u něj nezvyklá šňůra ještě delší a čítá 19 zápasů, která počíná dokonce od 5. prosince loňského roku. Největším paličem však byl Babkins, který skutečně spálil co mohl. Kupodivu se neprosadil ani tradiční ostrostřelec Kahy, a tak museli zaskočit Radek (1. úspěch v sezóně), a Chrasťa, který navíc přidal i asistenci, a byl překvapivě nejproduktivnějším hráčem tohoto kola. Tentokrát nás příliš nepodrželi brankáři, jak Jára, tak Prd dostali branky, za které by se měli červenat. Příště to snad bude lepší, jinak nastanou sestupové trable.

Bohužel příště jsme se sestupových starostí nezbavili, spíše naopak. Důvodem byla tentokrát zcela tragická účast, respektive neúčast. K chybějícímu Beranovi, který si užíval v Praze, kde marně sháněl ?? lístky na fotbal, přibyli výletníci Para (Tatry) a Babkins (rodinný výlet), rodinné povinnosti si plnil rovněž Jára, tři hodiny před zápasem pak zrušil svou původně avizovanou účast i golman Koudy (koleno) a rázem jsme byli v p… . Nemohl zaskočit ani Prd (v práci), ani Chromec (roztržené obočí), naštěstí jsme přemluvili aspoň Krůtu, aby nám to odchytal. Odehrát však dva zápasy ve čtyřech lidech, kdy navíc Homer stále laboruje s kolenem a Radek s achilovkou, navíc proti soupeřům z popředí tabulky, neslibovalo nic příjemného. Rozhodli jsme se nasadit prešovský beton a la Komerční banka a tento způsob nesl ovoce. První poločas s Tangem jsme bez problému s dechem odkopali bez branek, v druhé půlce pak začaly padat branky, na každé straně po dvou, za nás skóroval po Radkově nahrávce Kahy, v závěru vyrovnával opět po Radkově asistenci Chrasťa. Žlutou kartu obdržel výborný Krůta za faul mimo 6 (velmi přísně). Nevýhodné rozlosování nás pak nutilo hrát hned vzápětí další zápas, když proti nám se představila kompletní Squadra s více než 10 hráči. Naše taktika betonovat se tentokrát moc neujala, už v první pětiminutovce jsme inkasovali, pak nevyužil brejk Chrasťa a další rána přišla, když se zranil Radek. Během chvilky, kdy ležel u čáry využila Squadra přesily a zasadila nám druhou ránu – 0:2. Kulhající Radek se pak stáhnul do obrany a my se pokusili výsledek zvrátit. Přes několik slibných pokusů se nám však pokus o zvrat nepodařil, přesto jsme uhráli velmi solidní výsledek 0:2. Pouze se žlutou kartou dohrál Homer, když rozhodčí byl měkký poslat nás do třech. Se ziskem 1 bodu by vzhledem k situaci v družstvu měla panovat spokojenost, ale celkově vzhledem k situaci v tabulce je to málo a body, takto zbytečně ztracené mohou v konečném účtování chybět.

Rovněž další kolo nepřineslo do hry patřičné oživení a potřebný bodový zisk. Životospráva sice nebyla úplně v pořádku (před Babkinsovým odletem do států se konala menší kulturní akce – double bečka), ale to by se nemělo na výkonu odrazit. Bohužel opět nás trápila mizivá účast, když přesně v 8 ráno, kdy se mělo začínat nás bylo akorát, těsně před úvodním hvizdem přijel aspoň Jara, který šel chytat. Z nepochopitelných důvodů (asi petroidnost) chyběl Babkins, rovněž Homer se na zápas vysral, a jelikož nepřišel nikdo jiný z širšího okruhu zaskakujících posil, bylo opět tak do mariáše. Přesto jsme zápas proti TC zvládali bez větších problémů, ovšem s tím, že jsme se nedokázali gólově prosadit. Na druhé straně soupeř vstřelil do poločasu jedinou branku zápasu a rozhodl o svém vítězství. My jsme se zmohli pouze na jeden zápis do statistik zápasu, to když Radek dostal žlutou kartu. Druhý zápas proti frenštátskému Křenu se odvíjel v tradičním duchu, my jsme hráli a soupeř dával branky. Přes povzbudivý poločasový výsledek 0:1, a přes to, že jsme měli stálou územní převahu a drželi Křen prakticky stále na jeho půlce, jsme v druhé půlce opět dostali lekci z produktivity, kdy z pěti či šesti střel jsme dostali další 4 branky a prohráli 0:5. Jediné v čem se stále držíme, je získávání karet, tentokrát inkasoval žlutou Jára. Po tomto tragickém kole jsme spadli mezi týmy přímo ohrožené sestupem a pokud v tomto trendu budeme pokračovat i dále, nebudeme moci se záchranou počítat. Opět nám vyhořel brankář, obrana taky nijak nezářila a o stavu útoku svědčí nula na kontě nastřílených branek. Beran, nová hvězda pražské hanspaulské ligy se střelecky trápí a na gól čeká víc než 20 zápasů, neprosadil se však ani další kanonýr Kahy a jelikož bez gólu se vyhrát nedá, dopadli jsme tak, jak jsme dopadli. Herní stránka opět nebyla nejhorší, vytvořili jsme si dokonce převahu, ale fotbal se hraje na góly a ty my prostě nedáváme. Do příště snad konečně přijde brankář a hlavně začneme dávat branky, jinak se s druhou ligou můžeme rozloučit.

Do dalšího kola jsme šli s odhodláním udržet si příslušnost v druhé lize, účast přislíbil i Koudy, nakonec ji však opět na poslední chvíli odvolal, jelikož nepřišel ani Jára, musel do branky po více než 5 letech Chrasťa. Počasí bylo vyloženě vimroidní, byla zima a chcalo. Tentokrát jsme opět měli pouze jednoho na střídání, takže jako již tradičně. Po třech zápasech bez vstřelené branky jsme tentokrát chtěli získat tři body a tudíž i nějakou tu branku vstřelit. Soupeřem nám bylo mužstvo HošoNošo, které jsme poměrně hravě přehrávali, ale nedokázali jsme se prosadit střelecky. Hlavně Beran stále nemohl protrhnout střeleckou smůlu a jelikož soupeř se prakticky nedostal nadostřel, vypadalo to na dělbu bodů. Tu odmítl necelé tři minuty před koncem Radek, který se dostal po špatném výhozu soupeřova brankáře k míči a střelou z úhlu zařídil vedení. Potom jsme už zkušeně zakopávali a získali důležité tři zachranářské body. Jelikož Citrusu bylo málo, pouze tři do pole, vypadalo to na další kontumaci v náš prospěch, po domluvě jsme jim pak umožnili odehrát zápas ve třech, s tím, že si zkusíme zlepšit skóre. Velkou šanci vycítil hlavně Beran, který chtěl ukončit neskutečně rozjetou sérii. Po úvodním oťukávání jsme soupeře zatlačili a začali dávat branky. Nejprve se prosadil Pára a pak přišla i Beranova velká chvíle, když po 22 (19) zápasovém půstu se střelecky prosadil. Za stavu 3:0 se těsně před poločasem prosadil v dresu soupeře Hanzy, který vymetl šibenici a zkazil Chrasťovi radost z dalšího šatoutu. V druhé půli jsme přidali další 4 branky a měli tak vyhrát 7:1, díky nepřesnému zápisu rozhodčího jsme nakonec vyhráli 8:1, po dvou brankách vstřelili Kahy, Para a Beran, jednu přidal Radek, osmou branku navíc přiznal rozhodčí Homerovi. Celkově jsme tak získali šest bodů a v boji o záchranu si výrazně pomohli, klíčové pro nás každopádně bude utkání s Juventusem, se kterým nadálku bojujeme o záchranu. Konečně jsme však protrhli střeleckou smůlu a po převaze v obou zápasech zaslouženě zvítězili. V brance si vychytal svůj první šatout Chrasťa (60. heimatský) za který vděčí kvalitní obraně, síla útoku je trochu znehodnocena tím, že Citrus hrál pouze ve třech, navíc opět jsme řadu šancí nevyužili, což by nás jindy mohlo mrzet. Cílem pro příští kolo je udržet ligu, k čemuž jsme o krůček blíž než Juventus.

Do posledního kola jsme nastoupili ve stejné sestavě jako minule, do brány šel opět Chrasťa, Homer se uvrtil natolik, že byl schopen nastoupit. Hned první zápas byl důležitý, hráli jsme proti Juve se kterým jsme se bili o záchranu. Po oboustranném oťukávání se po nešťastném odrazu míče od našeho zadáka (opět vlastenec) dostal do vedení Juventus. Pak však Beran protáhl dlouhým míčem Radka, ale ten z úhlu přesto vyrovnal. V druhé půlce jsme měli rovněž několik dalších šancí, rovněž Juventus nezahálel a v tutové šanci trefil jen tyč. Nakonec se štěstíčko přiklonilo k Juventusu, který nedlouho před koncem střelou k tyči rozhodl o vítězství 2:1. Vzhledem k tomu, že následně Juventus utrpěl těžkou porážku od postupující Lokomotivy, k jistotě záchrany nám stačilo porazit Inter, který za stávající situace byl již jistým sestupujícím. Zápas jsme měli pod svou kontrolou, vedli jsme gólem Kahyho po Radkově asistenci 1:0, pak jsme několik šancí neproměnili, ale do žádné větší rovněž soupeře nepustili a zkušeně si pohlídali těsné vítězství a tím i záchranu druhé ligy. Hned nato jsme pak nastoupili proti rozjeté Lokomotivě, která nás tentokrát jasně přehrávala, naštěstí stejně jako my neproměnila šance a zápas tak neskončil debaklem, ale přijatelným výsledkem 0:4. Přes dvě porážky jsme si zajistili účast v druhé lize i pro příští rok. Probíhající oslavy pak byly ještě umocněny výletem na Baník. Pochvalu si zaslouží všichni, další šatou vychytal Chrasťa, skvěle zahrála obrana, jen ta koncovka nás opět trápila. V celoročním hodnocení nutno konstatovat, že nebýt dvou kontumací v náš prospěch, byla by situace asi jiná. Z jednotlivců vyčníval nad všemi Kahy, který vyhrál bodování (9+5) před Radkem (4+5). Třetí místo ve střelcích zaujali zcela nečekaně Chrasťa s Parou (po 3 brankách), až za nimi se s dvěma brankami krčí kanonýr Beran. Útok nás však tentokrát příliš nepodržel, žalostná střelecká potence souvisela se špatnou koncovkou, po dobré mezihře jsme si vytvářéli prakticky ve všech zápasech řadu šancí, bohužel způsob, jakým jsme s nimi naložili byl tristní, v 7 sedmi zápasech jsme nedali ani gól, v 8 pak gól jediný. S takovou produktivitou se pak body získávají těžko. Naopak pochválit musím obranu, která ve 14 ligových zápasech nedostala více než 2 branky. Na brankářském postu nastaly velké komplikace, jednička Koudy sice výborně začal (dva šatouty), po pěti zápasech nás ale nechal na holičkách a v brance museli zaskakovat jiní, přesto se cifra vychytaných šatoutů nakonec zastavila na čísle 5. Nepovedenou sezónu ještě podtrhl pohár, ve kterém jsme velmi lehce vypadli již v prvním kole. Do příští sezóny tak budeme muset mužstvo posílit, jelikož hrát prakticky pořád v pěti či šesti lidech se nedá.